Co je taky palisáda

Kolmé prvky v zahradě, působí v rozumné míře vždy zajímavě. Ve svažitých terénech je jejich použití jasné – prostě zpevňují svah a nebo jsou součástí opěrných zdí. Na rovinné zahradě z nich můžeme vytvořit vyvýšené záhony. Na koukání se stanou dominantním prvkem zahrady a nás při pletí a okopávání nebudou tlačit kolena a bolet záda, protože budeme mít k zelenině prostě blíž. Květinový záhon vynesený nad okolní úroveň vždy přitáhne zrak a pokud v tímto způsobem akcentovaném prostoru nechceme nic pěstovat, lze sem umístit třeba okrasný keř nebo zahradní plastiku.

Jak ale zvýšený záhon zajistit, aby ho nerozmyla voda úlevných dešťů a po čase nevypadal jako propadající se hrob sirotka? Tématu jsme se v jiných souvislostech dotkli při terasování pozemku (ZDE ), stavění opěrných zídek (ZDE ) a využití šikovných drátěných košů – gabionů (ZDE). Jednou z možností je zvýšený záhon vymezit palisádou.

Jako na starém hradišti

Palisádu jako významný obranný prvek kolem svých sídel stavěli lidé od nepaměti. Byla to kolová hradba z kmenů zaražených do země těsně u sebe. (Jiný druh hradby tvořil tak zvaný „polský plot“ z kůlů zatlučených dál od sebe a proplétaný větvemi.) U nás byly palisády nejčastěji na koruně valů první linie hradní či městské fortifikace. Výjimečně nebyly zašpičatělé kůly kolmé, ale nakloněné proti směru předpokládaného útoku. Důvod budování palisád byl zřejmý – dřeva bylo všude spousta a stavba palisády rychle přibývala. Trvalému obléhání či ohni ovšem palisáda dlouho odolávat nedokázala.

Palisáda z pražců

Velmi působivá je palisáda z kolmo do země zapuštěných starých železničních pražců. Vzhledem k tomu, jak vydatně byly dehtem či kreozotem chráněny proti hnilobě, vydrží hodně dlouho. Protože jsme pražcovou palisádu u květinových záhonů a nebo jako oporu svahu našli i v několika botanických zahradách a nechce se nám pochybovat o odbornosti jejich zřizovatelů máme zato, že povyk kolem jejich škodlivosti životnímu prostředí je přece jen poněkud zveličený. Nicméně princip předběžné opatrnosti nás nabádá k tomu, abychom palisádou z pražců nehradili vyvýšené zeleninové záhony, kde by k nějakému předání nežádoucích látek okolní půdě dlouhodobě dojít mohlo (k tématu pražců píšeme více ZDE).

Nepotřebujete složitou mechanizaci

Stavba palisády není složitá, ať už použijeme staré pražce a nebo betonové prvky. Ty jsou na rozdíl od starých pražců všude k dostání. Pro úplnost zmiňme i palisády z „nedřeva“ nebo recyklovaného plastu. Palisáda má proti třeba podélně položeným pražcům tu výhodu, že nemusí být rovná či pravoúhlá, může vytvářet křivky nebo kopírovat terénní vlny. Sloupky, které se prodávají, betonáři prodávají i v barvách, a tak vedle přírodních můžete mít i červené, hnědé, pískovcové, antracitové, žluté a bílé, takže můžete mít zahradu hrůzy strakatou jako papoušek. Je třeba vzít v úvahu, že při budování například hrazení záhonu zmizí jedna třetina stavebních prvků pod zemí. Pokud totiž nezapustíme jednotlivé díly dostatečně hluboko, existuje nebezpečí, že palisáda časem nevydrží tlak zeminy a jednoduše se rozvalí.

Beton do betonu

1. Prakticky si ukážeme, jak postupovat při stavbě s betonovými prvky. Pracovali jsme s jejich rozměry 14 x 21 x 63 cm. Nejdřív jsme vápnem (stejně dobře jsme mohůli použít písek) jsme vyznačili průběh budoucího hrazení a pro stanovení výšky palisády na zatlučené kovové tyče natáhli směrový provázek.

2. Základ jsme vykopali hluboký čtyřicet až padesát centimetrů a částečně ho vyplnili drceným štěrkem. Vše jsme dobře udusali. Na tento štěrkový základ patří řidší betonová směs ze čtyř dílů písku a jednoho dílu cementu.

3. Do tohoto betonového podloží umístíme první sloupek palisády: zatlučeme ho do ní gumou paličkou. Musí stát přesně kolmo. To je důležité, protože podle něj budeme rovnat další sloupky. Ostatně jejich kolmé postavení radíme průběžně kontrolovat.

4. Sloupek provizorně podepřeme a těsně vedle něj klademe další. K měření používáme vodováhou. Jakmile usadíme několik sloupků, přidáme k nim zleva i zprava trochu betonové směsi. Jakmile jsou všechny díly usazeny, opatrně postříkáme celou stavbu vodou, aby beton dobře ztuhl – tři až čtyři dny ho necháme vytvrdnout.

5. Po ztvrdnutí betonu vyplníme vnitřek palisádového hrazení zeminou a osázíme rostlinami. Aby se zemina nedostala do spár mezi sloupky, je vhodné obložit vnitřní stranu palisády fólií.