Práce na zahradě – ŘÍJEN

sklizen

V říjnu ukončujeme sklizeň a pomalu se připravujeme na zimu. Mnohé rostliny nebo jejich cibule potřebují toto období přečkat na nějakém bezmrazém, světlém a suchém místě. Říjen je ale i obdobím výsadeb okrasných keřů, růží, ovocných i okrasných stromů a trvalek, neboť stále mají dost času, aby do zimy pevně zakořenily.

Continue reading




Práce na zahradě – ZÁŘÍ

pivonky-na-podzim

Máme tu, nic naplat, podzim. Co na tom, že se meteorologové a astrologové neshodnou na jeho počátku? Ti první ho odpočítávají od prvního září a ti druzí od dekády před koncem měsíce. Dětem je jejich neshoda fuk, protože školní zvonek  jim uťal prázdniny a nemilosrdně nahnal žáky a studenty do lavic. Zcela bez ohledu na to, zda se léto (nejdřív tzv. Mariánské, po něm babí a  indiánské) snaží chytit druhý dech. Dny se krátí a rána bývají chladná. To pan Podzim polehoučku vypouští zkušební balonky nastupujícího období nečasu a plískanic.

Continue reading

Práce na zahradě – SRPEN

Srpen bývá, až na výjimky, velmi teplým měsícem. Co na tom, že dny se krátí. Zralá krása zahrady je sice už trochu unavená, ale za odměnu za spoustu péče sklízíme množství ovoce – dozrávají rajčata, papriky, okurky, cukety a mnoho dalších druhů zeleniny. Sezona se naplňuje a část rostlin již také částečně omezuje růst. Nelze přehlédnout, že kde neprší, většinou již žloutne tráva. 

Continue reading

Čas malin zralých a návrat malinovky

Sodovkáři, kteří se tetelili hrůzou, že coca a pepsi cola je svorně zcela převálcují, si mnou ruce. Výroba klasického malinového nápoje s bublinkami zase trhá rekordy a začali ji proto hospodským nabízet i některé pivovary. Na chuť malinovce přicházejí i generace, které už nemají sladký červený voňavý a do nosu trochu štípající nápoj spojený s vesnickou babičkou, prázdninami a zavařováním. Legrační přitom je, že maliny z našich zahrad často proměněných v relaxační prostor s grilem a bazénem skoro zmizely. Sice nevyžadují moc práce, ale nejsou zřejmě pro naše sídla patřičně reprezentativní. Škoda.

Continue reading

Smrdí tu peklo? – Ne, ŠALOTKA a OŠLEJCH!

Jako všechny cibule totiž ošlejch (Allium fistulosum) i šalotka (Allium ascalonicum) ve značné míře obsahují síru. Autor našeho prvního herbáře Matthioli jednotlivé cibule dobře rozlišoval, ale v jejich označení to měl proti nám jinak: „Cibule nachází se v několikerém způsobu,“ píše. „Jedna obecní a hlavatá slove, druhá srostlá a třetí aškalonyka. Cibule bílá není tak kousavá jako červená. Srostlá mívá spolu několik hlaviček srostlých, někdy devět, až do jedenácti, a taková chutnější bývá než jiná. Ta pak, jež slove aškalonyka, jest náš ošlejch.“ A basta.

Continue reading

Práce na zahradě – ČERVENEC

Radost a uspokojení přináší nám nadšeným zahrádkářům odpočinek mezi kvetoucími rostlinami, pohled na bujně rostoucí zeleninu a chuť zralého ovoce, o které jsme se postarali vlastníma rukama: je to prostě paráda!  Snadno v takových chvílích zapomeneme na jarní plahočení a bolavá záda. Pořád nic a najednou máme plný stůl… 

Continue reading

Skrytý půvab květomluvy

Víte, co je „floriografie“? To slovo znamená, že mnohá kytka není jen tak prostě hezká, ale nese smysl, něco znamená, a to také můžeme jejím prostřednictvím beze slov říct (konec konců, některé květiny přece patří do tajnosnubných – Cryptogamae…). Květomluva prý vznikla v orientálních harémech a po roku 1600 se z Cařihradu rozšířila do východní kultury. V Japonsku se květomluva nazývá Hanakotoba. Vrcholu ale zřejmě dosáhla v romantické Francii a viktoriánské Anglii. U nás byla nejpopulárnější zřejmě v čase národního obrození, protože ani při mávání prapory a plamenných řečech neslábla přitažlivost tajů lásky.

Continue reading

Malé mšice – velký problém

Druhů mšic je spousta a tak můžeme vlastně mluvit o štěstí, protože ze známých tří tisíc druhů nám tady ve střední Evropě škodí JEN necelá čtvrtina. Víceméně „mšicíprosté“ jsou tropy. Rod je to jak patrno již na pohled různorodý, některé mšice mají lysé tělo, jiné jsou chlupaté, velké zpravidla od jednoho do tří milimetrů. Tykadla měří asi jako polovina těla. Žijí v koloniích. Nejčastěji jsou zelené barvy, dále ovšem i černé, hnědé, bílé, žluté, červené či oranžové. A existují dokonce i dvoubarevné potvory.

Continue reading

Práce na zahradě – ČERVEN

Většinu namáhavé a piplavé práce, jako je setí, sázení, přepichování a protrhávání již máme hotovou, tak můžeme v časném létě sem tam zvednout hlavu a radovat se z krásy zahrady. Mrazíky sice již nehrozí, ale protože dny jsou v červnu nejdelší, rostou i nároky zahradních rostlin na výživu a vláhu. V této době je zeleň listů i trávníků nejsvěžejší a toho bychom si měli před spalujícími vedry užít.

Continue reading

Než začneme terasovat pozemek

Vedle modelace rovného nebo z nějakého důvodu nám nevyhovujícím způsobem zvlněného terénů je úprava svahů terasováním nejčastější prací, kterou musíme na zahradě vykonat. Už jen proto, aby se po ní dalo pohybovat, užívat ji v souladu s našimi zájmy nebo zde racionálně hospodařit. Zvrtnuté kotníky, nechtěné klouzačky na mokré trávě, a jahodiště, z něhož déšť věčně splavuje zeminu, nadchnou málokoho. Budoucí usnadnění nám za tu práci stojí. 

Continue reading

Napršelo a už lezou

Není to radostný pokřik houbařů natěšených z pořádného hřibobraní, je to zoufalý hlas ze zahrad. Krajinou se totiž ozývá mlaskání nenasytných slizounů, rozlezlých po všem, co jde sežrat. Jazyky hrbolatými jako rašple strouhají nejen zeleninu, ale pustoší už i květinové záhony, trnité růže nevyjímaje. Je to pohroma, kterou nedokáží jako pochoutku zpracovat ani kuchyňsky mimořádně vynalézaví Francouzi. Boj s plzáky se zdá být marný, ale bez něj by tihle rezaví hnusáci nejspíš zaplavili svět.

Continue reading

Práce na zahradě – KVĚTEN

V zahradě bývá v tomto období ráj – rostliny jsou již v plném rozpuku, květiny se předhánějí v květu, zeleň nových listů září svěžestí, bzučí včely… Pokud ale nezasáhnou tvrdou rukou Ledoví muži  a nespálí tu nádheru mrazem. To pak ve svém zoufalství jen tiše doufáme, že aspoň něco znovu obrazí. Na druhou stranu, jakmile Pankrác, Servác a Bonifác odtají, mělo by být vyhráno a nám zahrádkářům se otevře cesta do léta. Začíná plná sezona.

Continue reading

Práce na zahradě – DUBEN

Počasí v dubnu bývá nestálé a ne vždy příznivé pro venkovní pěstování květin a zeleniny, neboť většina z nich začíná svůj růst od kořenů, a proto je odkázána na půdní teplotu. I rané zeleniny proto vysazujeme na záhony, až když půda dosáhne teploty +10 ºC. Ve skleníku nebo v pařeništi již pozorujeme vývoj mladých rostlinek, jarní květy na okrasných záhonech zase probarvily zimně zšedlou zem. Užijme si je, stojí za to zastavit se v práci a jen tak  na ten zázrak koukat.  Práce nás na zahradě tento měsíc stejně čeká poměrně dost.

Continue reading

Polský plot jako obrubník

Po časně středověkých hradištích nám zůstaly tu a tam měkce zaoblené příkopy a valy. V takové časem ohlazené podobě by valnou překážku pro útočníky nepředstavovaly. Některé valy ale nebyly jen sypané, ale měly kamenné jádro. Konstrukcí hrázděných nebo zděných hradeb nezbylo moc. A dřevěné prvky, které ztrouchnivěly nebo shnily, umí archeologové zrekonstruovat podle kůlových jam anebo mladších stavebních analogií přežívajících třeba na vesnicích. My se podíváme, jak bychom na zahradě mohli použít tak zvaný „polský plot“.

Continue reading

Proč zrovna vyvýšený záhon

 

vyvýšený záhon

 Pro člověka jemuž jdou ruce dozadu není na významnější zahradní práce vhodná doba nikdy: v zimě, to dá rozum, cokoliv dělat nelze, na jaře je půda dlouho promrzlá, v létě je horko a na podzim furt prší… A když neplatí jedno, najde se druhé, třeba že štípou mouchy. Větší dřina nám ale má budoucí práci usnadnit. To se týká budování vyvýšených záhonů, které nabízejí lepší pěstební podmínky a navíc se dobře plejí. Nevěřte „ekologickým“ vyznáním lenochů, že příroda si vždycky nejlíp poradí sama.

Continue reading

Práce na zahradě – BŘEZEN

Sice to většinou vypadá, že zima nikdy neskončí, ale prohlédneme-li si pozorně záhony nebo keře, které kvetou brzy na jaře, objevíme první známky rozpuku. Březen je důležitý měsíc – právě v březnu se totiž rozhoduje, jakých plodů ovoce i zeleniny se dočkáme, či do jaké krásy naše zahrádka rozkvete.

Continue reading

Sněžná plíseň na trávníku

Po delších zimách zpravidla na zahradě sčítáme značné škody s velkou pravděpodobností i na našem více či méně dokonalém trávníku. Loňská chlouba – svěže zelený hustý pažit – může vypadat jako olysalá kropenatá slepice. Trávník nám vezme úsměv spoustou žlutých skvrn a holých míst. Tento stav má na svědomí sněžná plíseň – bělavé až narůžovělé mycelium, šířící se po trávníku zpravidla v kruzích. Kromě trávy napadá i některé trvalky.

Continue reading

Práce na zahradě – ÚNOR

V únoru většinou nelze očekávat, že by se toho na zahradě příliš dělo, neboť vše leží pod sněhovou peřinou. V tuto dobu se můžeme věnovat zahradnímu nářadí. Nestačíme-li sami na údržbu nebo opravy zahradní techniky, jako je sekačka, křovinořez, vertikutátor a další, odvezeme je do servisu. Brzy totiž nebudeme vědět, co dřív.

Continue reading

Hvězdy v popelnici

Co se stane se symboly Vánoc, když odstrojíte stromek a uklidíte sváteční ubrusy? Ozdoby a řetězy zmizí v krabici a stromek v krbu anebo pohozen u kontejneru. Betlémskou hvězdu by po Třech králích na nebi nenašel ani Herodes a ta, která nám dělala sváteční parádu v květináči, už vypadá poněkud zemdleně. Ošuntělé jsou i další typicky sváteční kytky – bramboříky a azalky: nevíme, co s nimi a často proto skončí v popelnici.

Continue reading

BATÁTY čili Ne každý brambor je brambora

Dlouho je většina z nás znala jen z knih o pirátech a krvavých dobyvatelích Nového světa, v lepším případě z cestopisů. Tam jsme se dozvěděli, jaká je jejich velikost i jakou mají barvu, že se jedí vařené i pečené a také, že z nich lze vyrobit kořalku. Ale o jejich skutečné chuti jsme jen četli. Na přelomu tisíciletí se konečně ty divné hlízy objevily v nabídce některých obchodů k z počátku ostražité radosti  kuchařů dobrodruhů. Ale jen málokdo věděl, co s nimi. To už neplatí.

Continue reading