Stavíme hliněný domeček

Dům pro 21. století by měl být zdravý, protože jeho uživatel bude ve vnitřním prostředí trávit čím dál více času. Také by neměl škodit okolí exhalacemi nebo zbytečnou spotřebou energie. I množství energie „zabudované“ ve stavebních materiálech by mělo být  co nejmenší. To nejsou fantazie – něco z těchto zásad se už uplatňuje v nízkoenergetických a pasivních domech. Užívají se nové materiály, ale křísíme též tradiční stavební prvky, dřevo, slámu a také stavební materiál nejstarší – hlínu.  

Continue reading




Kurnik šopa!

kurník

Když v systému plánovaného hospodářství najednou nebyl k mání hajzlpapír, mohli za to „Rusáci“, vzpomínáte? A když v ekonomické formaci preferující tržní vztahy podraží vejce, může za to zase Evropská unie. Ať už naši iniciativní blbci spáchají cokoliv, co nedopadne dobře, může za to vždycky někdo jiný. „Odkloní“, jak se módně říká, naši vcelku oprávněnou zlobu pokud možno daleko, spoléhaje na to, že až se vyzuříme, nějak už se z maléru sami vyhrabeme.

Continue reading

Pojďte s námi na zabíjačku

zabíjačkaVěci znalý nad následujícími řádky nejspíš užasne, jak málo lze na spoře vymezeném místě říct k tématu do barev, chutí a vůní (nemluvě již o vjemech sluchových či haptických) tak nesmírnému, jakým je zabíjačka. A tomu, kdo neví, jen marně potečou sliny, pročež buď proklet úděl polykačů naprázdno. Lidé vždy zabíjení zvířat spojovali s bohy a z vraždy ve jménu vlastního žaludku se snažili vyvinit krvavou obětí – proto zvěř lovná, pernatá i ta dobytčata končily v chrámových kuchyních. Některá zvířata se rituálně porážela až tam a ani boží sluhové tak nepřišli zkrátka. Dost možná v řadách vysvěcených hrdlořezů nejrůznějších vyznání (neboť většinou se porážka odehrávala právě vykrvením po podříznutí hrdla), vzniklo i  řeznické řemeslo.

Continue reading

Vychytávky s vlnovcem

vlnovcem-prasklou-trubku-snadno-nahradite

Vyměnit staré trubky u bojleru nebo převést vývod vody na druhou stranu místnosti – kdo z majitelů domu či bytu tohle někdy neřešil? Jenže se to lépe řekne, než udělá. I když jde o drobnou práci, bez patřičného nářadí ji prostě nezvládnete. A tak nezbývá, než najít šikovného instalatéra a čekat, až na nás v jeho diáři přijde řada.

Continue reading

Výroba týpí (TEEPEE)

Prastará indiánská týpí čili wigwamy zažívají znovuobjevení. Na rozdíl od běžných stanů v nich můžeme koukat do ohně, nebo dokonce pod plátěnou střechou vařit jídlo či něco opékat. Do týpí se také vejde mnohem víc lidí a věcí než do klasického stanu. A co je důležité – je v silách průměrně zdatného jedince si týpí ušít i postavit. Tedy jeho menší verzi, která bezesporu nadchne děti. Při táboření v přírodě nebo jen na zahradě za domem.

Continue reading

Tady kopejte! čili Jak se stát proutkařem

 


Tuhle větu známe z našich televizních večerů dobře – na místo, které označil muž mající všecko zjevně na povel, se nahrnou kopáči. A výsledkem jejich přehazování země je poklad nebo mrtvola. Do toho všeho ve filmu zpravidla prší nebo je jinak nevlídno. Možné je ale také vyústění méně (pokud se děj neodehrává zrovna na poušti) dramatické. Kopající nadšeně vykřikne: „Voda!“ Filmově jistě vděčnou scénu můžeme někdy dokonce shlédnout naživo. Na loukách či v zahradách v takovém případě místo, kde by bylo radno kopat, označí muž s tajuplnou virgulí – proutkař.

Continue reading

Jak zabít králíka čili O ušáka věcech posledních

králík

Pokud jsme se rozhodli pro chov králíků, nevystačíme s pravidelnou péčí o ně a případným mazlením chlupatých a ušatých oblin s chvějícími se čumáčky a s velkýma očima. Aby se králík změnil v zdravý a chutný obsah talíře na našem stole, musíme ho zabít. Tak to prostě je. Filozofické rozjímání na téma násilného zbavení života zvířete definovaného jako součást potravinového řetězce odložte až na dobu po obědě. Zabít králíka není žádné potěšení, ale není ani nic složitého, a pokud se tak stane odborně a rychle, ani to nepředstavuje akt, jenž by měl nějak zatížit vaše svědomí.

Continue reading

Chvála cihlářského řemesla

Cihly vyráběné z jílů a hlíny se po proschnutí musí vypálit při tisíci dvou stech stupních, až zvoní. Což není jen básnický slovní obrat, ale pravda. Takovým dobře znějícím výrobkem se staří cihláři rádi chlubili. Nezaměnitelný zvuk správně vypálené cihly byl pro ně stejně důležitý, jako cihlářský podpis, značka čili kolek. Ostatně – víte, že jsou mezi námi tací, kteří právě takové historické „kolkované“ cihly sbírají? Ovšem i kdyby jich měli na celý zámek, nejspíš by je maltou za nic nepospojovali. I když jde „jen“ o cihlu, vášeň má nespočet podob.

Continue reading

Vázání ok podruhé

Utíkají vám z vymezeného kouta v předsíni míče a balóny, zabírají spoustu místa anebo se vám zákeřně pletou pod nohy? Kdo má doma malé či velké milovníky míčových her ví, o čem je řeč. Tohle sportovní nářadí ale nemusí překážet, když ho zavěsíte do sítě v podobě válce, na spodním konci svázané třeba barevným třapcem. Síťovku na nákupy vyrobíte z po bocích sháčkované sítě opatřené uchy z pěti řad krátkých sloupků. A trojcípý šátek nebo klasická šála představují vlastně základní tvary, které na koncích krátkých stran ozdobíme třapci. Síťovali v historii ženské i chlapi – tak proč byste tento způsob úžasného relaxu nezkusili taky?

Continue reading

O vrbách a o tom, jak se plete pomlázka

V Česku se můžeme těšit z osmnácti druhů vrb a zaplať pánbůh za ně, protože na čem by jinak vysedávali při měsíčku naši vodníci? Vrba jako měsíční strom měl prý i své kněžky. Dopravní prostředek čarodějnic – košťata byla zpravidla sice březová, ale svazovaly si je vrbovým proutím. Na Květnou neděli lidé světili v kostele opentlené věnečky z kočiček pro štěstí. Ovšem je zde prý i domněnka, že vrba pro jistou mnohoznačnost přináší smůlu – jak zřejmě komu, tak si vyberte.

Continue reading

Zedničina na chalupě

Protože se u toho nechal vyfotit, je známo, že na své „chalupě“ (ve skutečnosti to byl zámek) se zednickou lžící oháněl i sir Winston Churchill, britský premiér. Je tedy zjevné, že podobnými aktivitami se čest netratí, právě naopak. Co je lepšího, než si říct – zvládl jsem to taky (a nechat se rodinou či známými náležitě pochválit. A taky vyfotografovat, protože kdo ví, kdy se k podobné činnosti propůjčíte příště…) Ale vážně. Chalupa občas náš ozdravný zásah potřebuje, a ne na všechno je nutné hned shánět zedníka nebo stavební firmu.

Continue reading

Dušičky – tentokrát zpověď omývače hrobů

Střídání ročních dob, kolísání teplot, kyselé deště, prach a smog, sluneční záření, sníh a hlavně čas. Náhrobky porostou mechem, nápisy na kamenných deskách se stanou ledva čitelné, hřbitovní andělé přijdou o křídla… Je smutný pohled na hrob, a který se nikdo nestará. Stihne ho osud pohřbeného: byl a není. Přijde hrobník, zruší, co z hrobu zbylo, místo se znovu pronajme, bude-li ovšem zájemce.

Continue reading

Zvrací nám skoro sedmdesátiletá kočka

Co s tím? Lomení rukama ani lamentování není k ničemu, nakonec je třeba vzít papír, houbu, hadr, případně kartáč. Důkaz toho, že kočičí žaludek je citlivější, než bychom u tvora s příslovečnými sedmi životy čekali, musíme bez otálení uklidit. Když byla naše kočka ještě kotě, poprvé se význačněji obrátila naruby pod vánočním stromkem. Nebylo to proto, že by náš zpěv koled byl až tak falešný, ale kočkám nepochybně nedělá jehličí dobře a naše zvířátko bylo ještě tak blbé, že to nevědělo.

Continue reading

Vítejte

Tak jsme zase zpátky z prázdnin. Moc jsme si přáli, aby všichni měli léto báječné. Snad tak většině opravdu vyšlo, protože bylo od horka i dešťů pro každého na výběr. Ostatně, co je nám do počasí, když se máme rádi. Léto ale není jen pro lenošení (to spousta z nás ani pořádně neumí), je to také čas, který můžeme vyplnit našimi hobby, ať už jsou jakákoliv. Léto je kouzelník a dokonce dokáže proměnit i věci, které během roku děláme tak nějak automaticky anebo nás dokonce spíš otravují, v jisté dobrodružství. Třeba takové vaření, budovatelské chalupářské aktivity a opravy všeho druhu, zahrada a tvorba a jejím prostřednictvím objevování sebe. Na uvítanou jsme z archivu vyhrabali připomenutí toho, jak vyrobit textilní náramek – ZDE. Dává se jako dárek, ale nikoliv nezbytně k Mikuláši, Vánocům nebo Novému roku. Může totiž být i zajímavou vzpomínkou na léto, prázdniny a dovolenou – vzpomínkou nebo hmatatelným příslibem věcí budoucích. To když se máme, jak už bylo řečeno, rádi.

Stavby z gabionové konstrukce

Gabiony (z italštiny gabbione = velká klec) se v určité podobě objevovaly již hluboko před naším letopočtem. V podstatě se jedná o dva paralelně namontované panely se specifickou výplní, často kamením. Slouží k tvorbě stěn pro vytvoření soukromí, plotů a zídek. Jejich obliba významně stoupá nejen v oblasti bydlení.

Continue reading

Koupelna: spárování obkladů

Obklady nejen dobře vypadají, ale usnadňují také úklid a jsou odolné vůči vlhkosti i většině doma používaných chemikálií. Řeč je samozřejmě hlavně o obkladech keramických, čili z nám dobře známých kachliček neboli obkládaček. Výběr barev, vzorů i formátů je skutečně veliký. To se týká i ceny. Ovšem kdo chce sázet na jistotu (skoro), měl by se orientovat na značky osvědčených firem. Tam si zpravidla připlatí. A co je příjemné? Určitě pokládání. Proti dřívějšku je výhodné, že současné kachličky se na podklad v podstatě lepí.

Continue reading

Pár slov o barevném značení sádrokartonu

Dobrým materiálem pro rekonstrukce bytu je sádrokarton. Je také relativně levný a jakýkoliv ostych před ním je zbytečný, protože práce s ním není těžká ani záludná. Jen je dobré být v práci přesný, měřit dvakrát a řezat jednou, držet se návodů výrobce a zbytečně neexperimentovat. Kdo si netroufne, ať se obrátí na firmu (nechť však stejně vybírá obezřetně – nesvědomité řemeslníky láká snadnost montáže k tomu ji sprostě odfláknout). Vlastní dílo však přece jen nejvíc potěší a máme, co jsme si udělali.

Continue reading

Mech na střeše

Na střechy vystupují hvězdáři a slídilové pronikající svými dalekohledy do vesmíru i do soukromí lidí. Kdysi též půdaři, kradoucí ze šňůr sušící se cejchy a lajnuchy. Dnes blázni, zamilovaní romantici a náměsíčníci. Dvakrát do roka by měl ovšem střechu přehlédnout i majitel rodinného domku, alespoň po skončení zimy chatař nebo chalupář. Není to žádná rozkoš (obzvlášť pokud trpíte závratěmi), ale je to nutné. Jednak získáte průběžnou informaci jak na tom střecha je, jednak můžete zasáhnout, protože například takový mech může „domácím“ připravit pěknou patálii. Mechové chaloupky jsou půvabné jenom v pohádkách.

Continue reading

Věšák na bednu

Staré televize představovaly osobité kusy nábytku: obrazovka sice byla velká jako kapesník, ale celá bedna (řeč je o dnes už muzeální Tesle 4001) vážila čtyřicet kilo. Z některých na vás potměšile mrkalo magické oko zelené jako sen. Stěhovat barevné Rubíny také nebylo žádné pošušňáníčko. O telestěnách psali v románech fantastové jako Ray Bradbury, koho by ale tenkrát napadlo, že dnes budeme věšet televizory na stěny jako obraz a – s určitou nadsázkou – jediným problémem bude, jakou použít hmoždinku.

Continue reading