Nezapomeňte při nákupu nářadí ani na nýty a nýtovací kleště!

kleste-nytovaci-litinove

Udělejte si radost vlastním výrobkem. Než se však pustíte do práce, zkontrolujte stav své domácí dílny. Nechybí něco? Co takhle nýty a nýtovací kleště? Bez nich se při výrobě čehokoli obejdete jen stěží.

Continue reading




Nezbytné nářadí v malém bytě

Kdo si chce doma zařídit dílničku, bude asi s následujícími řádky hrubě nespokojen, ale ony mu nejsou po pravdě řečeno určeny. Jsou pro toho, kdo chce vědět, co potřebuje pro řešení běžných situací, které mohou v domácnosti nastat. S každou blbinou není potřeba hned otravovat souseda. Na druhé straně věci, které nebudeme víceméně pravidelně používat, je zbytečné shromažďovat a zakrámovat jimi náš často nevelký byt. Základní výbava nářadí se nám vejde do šuplete.

Continue reading

Voskování je staré jako pyramidy

Voskování představuje starý a stále dobrý způsob, který dřevo chrání a zároveň mu umožňuje dýchat. Znáte to – již staří Egypťané… Chtělo by se říct, že přírodnímu materiálu pomáhá zase přírodní produkt, protože vosk, který používáme, je buď rostlinného nebo živočišného původu. Neboť záhadně znějící slova jako carnabua nebo candelila patří vosku získávanému z tropických rostlin. A včelí vosk prostě vyrábějí včely medonosné (Apis mellifica) aby měly kde ukládat medovou snůšku a jejich královna své potomky.

Continue reading

Kam se zahradnickým cajkem

Rozkvetlé mrňavé zahrádky v koloniích jsou pro mnohé z nás azylem klidu a ostrovem blaženosti. Kam ale se všemi těmi zatracenými pytli se substráty, s hnojivy a osivem, s postřiky a jedy, lískami, bednami, bedničkami a květináči, bez nichž všechna ta krása pod našima rukama prostě nevznikne? A nářadí – jak to udělat, abychom stále něco nehledali a o něco nezakopávali? Pro toho, komu už nezbývá místo v zahradním domku nebo aspoň kůlničce (či své vášni holduje jen na balkoně) skoro drama…

Continue reading

Brno: zmrtvýchvstání baroka

Mobiliář z poloviny 18. století slouží v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Brně v téměř nezměněné podobě dodnes.

U brněnských Jezuitů zachraňují baroko čeští a němečtí studenti, budoucí zruční restaurátoři. A to nejen barokní lavice, protože kostelní mobiliář je mnohem rozmanitější. Jen letos mu věnují čtrnáct tisíc hodin práce. Využívají vstřícného postoje svých škol a možností evropského unijního programu Erasmus. To je dobrá zpráva, kterou přinášíme. Ta další je o mariánském kostele, kde se to všechno děje, a v nadsázce se zmíníme  i o možném užiti brněnské mluvy anóbrž hantecu.

Continue reading

Budeme stavět. Co s křivým dřevem?

To jste ale měli kliku: v době, kdy se kradou stromy nastojato a majiteli zmizí klidně kus lesa, se vám podařilo koupit dřevo na pile za celkem přijatelnou cenu. Zázraky se holt občas dějí. Štěstíčko ovšem není dokonalé – pořezáním kmenů na prkna a fošny a jejich vysušením, případně protažení srovnávačkou, ještě materiál pro vaši stavbu připraven není. Budete ho muset ještě ohoblovat a zarovnat, neboli kapovat, protože při jeho strojovém zpracování, sušení a skladování vznikly zpravidla i pro nás nežádoucí efekty.

Continue reading

Stopkové frézy

                                                                                                                                                                                                                                                                                                

Frézy a frézky si lidé často pletou. Z logiky českého jazyka jako by to bylo totéž, jen jednou ve velkém a jednou v malém vydání. Tak to ale není. Přes to by fréza bez frézky být nemohla (a naopak).  O horních frézkách jsme více psali ZDE, dnes se podíváme na frézy. Právě ty musíme upnout do stopkové frézy a jimi dřevo tvarujeme. Podle operace si můžeme vybrat mezi asi šedesáti typy stopkových fréz z rychlořezné oceli nebo ze slinutého karbidu ten pro nás nejvhodnější nástroj.  Pojďme se s nimi alespoń letmo seznámit.                                           

Continue reading

Horní frézka

Často se zaměňuje fréza s frézkou. Proto sem vnesme trochu osvěty, ačkoliv jsme si vědomi, že právě vy to víte dobře. Berte to proto jako opáčko. Frézka je nástroj určený k obrábění materiálu a fréza je ten nástavec, který do frézky upevňujeme. Čili frézy jsou rotační nástroje souměrného tvaru s více břity, které frézka používá. Frézky jsou vhodné zejména na dokončovací práce a úpravu povrchu dřevěných ploch. Výborně se též hodí k drážkování.

Continue reading

Co to jsou a čemu slouží bity

Že bity, byty a bajty nejsou jedno a totéž jen tak z plezíru se lišící pravopisem či výslovností dnes už nejspíš ví i dítě. Dnes budeme šroubovat… Jestliže se pokusíme utáhnout víc šroubů nebo vrutů, pociťujeme po nějaké době bolest v lokti, jindy zase v rameni. A proto oceníme pomocníka – akušroubovák nebo akuvrtačku. Utažení či zašroubování, čili cestu tam (a v případě potřeby zase zpátky) nám jistě usnadní. Jenže tvarů a řezů hlaviček šroubů a vrutů je spousta. S jediným klasickým šroubovákem bychom asi neuspěli. Ještě že tu jsou bity! Bit je totiž výměnný nástavec na šroubovák a je jich tolik, kolik je druhů hlav vrutů a šroubů.

Continue reading

Rozdělení vrtaček

Kdo by je neznal – slouží k vrtání otvorů do dřeva, betonu, omítek, stavebních bloků, cihel, kovu či dalších materiálů. Proti všem možným druhů vrtáků, svidříků a nebozezů představují neuvěřitelné ulehčení a zrychlení práce. S širokým výběrem dalších mnohdy i skvěle “vychytaných” nástavců se využití vrtaček neuvěřitelně rozšiřuje.

 

Continue reading

Práce s vibrační bruskou

V domácí truhlařině je to neocenitelný pomocník. Asi ovšem není správné říkat, že vibrační bruska je bůh ví jak úsporný stroj, ale pravda je, že v ní pracujeme s polovinou nebo jen třetinu standardního formátu brusného papíru. K brusné desce ho přichytíme rychloupínacím systémem, což je nepochybně snadné. Samo broušení probíhá elipticky, takže nehrozí žádné rýhy. Pokud ovšem dodržíme, že na brusku  rozhodně při práci nebudeme tlačit – tlak váhy stroje sám o sobě postačí dost.

Continue reading

Vibrační brusky

Brusná deska tohoto vybračního nářadí kmitá sem a tam s úctyhodnou rychlostí. Na ní je upevněn “šmirgl”. Výhodou vibračních brusek je, že s příkonem 150–600 W mají malou hmotnost,  snadno se ovládají a i při delší práci s nimi se moc neunavíme. Obrušujeme jimi dřevo a zaoblujeme hrany. Také se výborně hodí na jinak docela otravné práce, jaké představují odstraňování starých nátěrů a broušení tmelů či sádrokartonu.

Continue reading

Práce s pásovou bruskou

S nekonečným pásem (spojený je jeho konec a začátek) brusného papíru o šířce 75 nebo 100 mm funguje pásová bruska. Práce s ní jde skvěle, ale protože umožňují větší úběr, při broušení s ní musíme být opatrní. K na stejném principu pracujícím  bruskám patří i čelní brusky, které se dostanou téměř všude, a pro specializované činnosti existuje dokonce pásový pilník.

Continue reading

Úhlová bruska

Další z početné rodiny brusek je ta úhlová. Pokud jde o výkon, je výrazně výkonnější než bruska kotoučová přímá a také umožňuje práci s většími otáčkami. V čem je nejlepší? Využijeme ji nejen k broušení dřeva, ale i na řezání dlaždic, zdiva, betonu, kamene i oceli. Také s ní snadno odstraníme barvy a laky karoserií i stavebních konstrukcí. Zajímavým použitím je i možnost s ní přebrousit a vyleštit nátěry.

Continue reading

Truhlařina – pásová bruska

Při našem volném seznamování s tím, co je co a k čemu to slouží jsme se dostali k pásové brusce. Je to zdatný pomocník – brousí dřevo i jiné materiály brusným pásem, který bývá široký 60 – 105 milimetrů. Tím je dáno i hlavní použití. Brousíme jimi desky, trámy, latě a jiné rovinné plochy. Ale také s nimi můžeme odstraňovat rez z kovových ploch. K broušení brusnými papíry nebo plátny používáme podle účinnosti různé druhy brusek, ale právě pásovými bruskami dosáhneme na rovině největšího úběru.

Continue reading

Excentrická bruska

Pro milovníky hádanek co všechno může znamenat slovo “kočkopes” máme otázku. Zdalipak víte,  co vznikne, když do jednoho přístroje spojíme rotaci a vibraci? Přece Kočkopes velmi užitečný! Aby byla dobře využita taková fakta, jako že s otáčejícím se brusným papírem či plátnem budeme mít větší úběr materiálu a naopak s nepravidelnými vibracemi dosáhneme jemného broušení s malým úběrem, vznikla právě excentrická bruska. Na pohled pracije jaksi šejdrem, ale ve výsledku skvěle.

Continue reading

KOTOUČOVÁ (okružní) PILA – lidově “mafl”

Mafl je ideální pomocník pro dlouhé, přímé i příčné řezy. Tato pila totiž rychle postupuje řezem ve dřevě – a podle typu použitého kotouče také v jiných materiálech. Dokonale zvládá řezání plného dřeva, desek s tvrdými vlákny, třískových desek i laťovek, hliníku i umělých hmot. Výhodné je, že ji můžeme zanořit do materiálu bez předchozího naříznutí a také řezat na pokos, což ocení zejména truhláři. Na rozdíl od pil kmitacích však kotoučový mafl neumožňuje řezy po křivkách.

Continue reading

Půvab práce s horkovzdušnou pistolí

Opalovací pistole vypadá – a v podstatě funguje – jako výkonný fén na vlasy. Děláme s ní ale jinší (a někdy i dost překvapivé) věci. Odstraňovat starou barvu z okenních rámu – no, prosím, ale upalovat na zahrádce odporné plzáky a nebo sterilizovat zeminu pro pokojové kytky? I to s ní jde. Pistole je také výkonný čistič od vosku a starých lepidel. Stejně tak s ní můžete svařovat novodurové trubky nebo podpalovat dřevěné uhlí v grilu. Horkovzdušná pistole je prostě šikovná věc s mnohačetným použitím.

Continue reading

Fládrování aneb Tak trochu našvindlované dřevo

Kouzlo dřeva spočívá mimo jiné v neopakovatelné kresbě, kterou se nám tento materiál na povrchu předvádí. Kdo to umí, může na řezné ploše číst jako v knize zajímavý příběh o tom, kde dřevo rostlo, kolik na něj a kdy pršelo, jak kmen přírodní podmínky deformovaly a spoustu dalších zpráv. Ale tohle všechno se dá zfixlovat: dřevěnou vizáž můžete dát třeba plechu, pozor na první dojem! Stačí se naučit fládrovat.

Continue reading

Truhlařina: složit a rozložit

Již staří Římané… Když začneme takhle, asi část lidí už dopředu otrávíme, ale je to fakt: rozebíratelné spoje používaly již římské legie. Jako předvoj sevřených šiků pod jejichž krokem se chvěla Evropa šly ženijní oddíly, které stavěly cesty, opevnění i obléhací stroje. Část konstrukcí sice budovaly na místě z toho, co les dal, ale část vozily sebou. A nejen mosty – legionářští velitelé na svých taženích využívali i skládací nábytek.

Continue reading