Babské rady (2) – Něco málo na každý den

Vyštrachané rady našich babiček a prababiček mají dvě výhody: prověřil je čas a jsou velmi jednoduché. Nevýhodou je, že používají občas materiály, které kdysi byly v každé domácnosti běžné, ale dnes není důvod je mít – například vodní sklo. K čemu by nám asi tak bylo? Jiné běžné suroviny, třeba ocet či sůl, nám ovšem nechybí a mohou s porovnatelným výsledkem ekologicky nahradit mnohé prostředky tzv. domácí chemie. Některé postupy jsou sice pracnější, ale levnější.

(2013)   ***   Možnost osvojení si babských rad určitě vítají i věrozvěsti Soudného dne, který po neodvratné Apokalypse na Zemi nastane, neboť lidstvo si podle nich větev na niž trůní pod sebou stále řeže velmi usilovně. Ale i v době, kdy se na zeměkouli neřítí asteroid, jsou krizové situace, kdy to či ono není v domácnosti po ruce a pak může být radno některé uvedené tipy použít.

Rady proti smradu

* Kdo si nepřipravuje čaj v sáčcích ale raději má sypaný, může již vylouhované lístky povařit s menším množstvím vody v pánvi po smažení ryb, dát přejít varem a pak nechat vystydnout. Pachu rybiny se tak víceméně zbaví. Obecně smrad z kuchyňských činností alespoň částečně zneutralizujeme mátou, pepřem, hřebíčkem a majoránkou, které pod pokličkou zvolna vaříme na mírném ohni. Smažení zase zamaskuje pomerančová nebo citronová kůra spálená v troubě. Nebo vařte v rendlíku ocet zvolna až do odpaření. (Nejlepší je ovšem pořádně vyvětrat.)

* Starý prádelník je někdy cítit zatuchlinou. Tak do jeho šuplíků nebo na dno šatní skříně položte na podšálek pár hřebíčků. Jako rychlý prostředek můžete použít i hrnek vařícího mléka. Dřív dávali do skříní a prádelníků čerstvé kdoule, ale kde je kdoulím z našich zahrad konec?

* Trik s mytím ledničky octem je všeobecně známý. Prý lze použít i pár čerstvě upražených a ještě teplých kávových zrn. Nezkoušeli jsme ale, protože teplé kafe a lednička nám moc nešly dohromady.

„Páni, ty máš ale objem“ a jiné ptákoviny

* Pro ty, kdo ještě nepochopili, že obdivný výkřik reklamní mluvící hlavy patří vlasům a ne barokní linii pasu, upřesňujeme: od mastných vlasů nám v zálesáckých podmínkách pomůže ušlehaný sníh z jednoho bílku dobře vetřený do kštice. Přirozeně ne slazený, to by se vám mohly na hlavě zabydlet vosy. Důkladně vyschlé a vykartáčované vlasy budou skutečně krátkodobě působit značně načechraně.

* Ztvrdlou kůži na patách můžeme ošetřit dvakrát denně vtíráním směsi dvou lžiček ricinového oleje, jedné lžičky octa a jednoho bílku. Totéž platí pro mozoly v dlaních. Na otlaky na nohách po umytí můžeme přiložit utřený stroužek česneku smíchaný s olejem, vše převázat kapesníkem. Změklý otlak už po hodině snadněji odstraníme. A na puchýře (kromě tradičního prošití) platí obklad z chlebové střídy s trochou mléka a škrobu.

* Osvědčený hóóódně starý způsob na bezchybné usmrcení molích zámotků a vajíček ve skříni vypadal následovně: na v ohni rozpálenou cihlu položenou na pánvi či v litinovém hrnci nalili silný vinný ocet a skříň rychle zavřeli. A na myši platila nad plamenem opálená kostka cukru jen tak položená v šuplíku či v kredenci.

Tipy babky pradlenky

* Vodní sklo bývalo dřív v každé domácnosti, protože se do něj nakládala vejce, dnes slouží v průmyslu a stavebnictví (dostaneme je v prodejnách barev). Na vyváření sněhobílého prádla se v deseti litrech vody smíchala sklenice vodního skla, sklenice kysličníku a nastrouhaná čtvrtkilová kostka mýdla, roztok se uvedl do varu a pak do něj vložili suché prádlo. Výsledek je sice co se bělosti týče ohromující, ale je třeba prádlo vymáchat nejméně ve třech vodách.

* Na jemné tmavé hedvábí jsme nalezli také zvláštní recept: napadla by vás bramborová šťáva? Brambory nastrouhejte, zřeďte vodou, nechte dvě hodiny stát, pak přes gázu vymačkejte a v tom perte. Budete se divit.

* Ve vodě v níž se vařil šťovík na omáčku, polévku (recept najdete ZDE) a nebo k zavaření, lze prý bezchybně vyprat látku se skvrnami od rzi a inkoustu.

* Posmrkané kapesníky babky doporučovaly před praním namočit na dvanáct hodin do hodně slané vody. A tím zvolna přecházíme do kapitolky o nezastupitelnosti chloridu sodného NaCl v našem životě.

Tak ještě kouzla se špetkou soli

* Sůl nad zlato? Jistě. Vraž ji tam, když vaříš vajíčka: skořápka by prasknout neměla. To samé platí pro přípravu párků a jiných uzenin. Přidaná k vařené rebarboře srazí její kyselost, takže pak vystačíte s menším množstvím cukru. A sůl vám usnadní i šlehání sněhu, pokud ji přidáte k bílkům, a také do smetany, když chystáte šlehačku. A špetička vhozená do čerstvého mléka „od krávy“ zvýší nechemicky jeho trvanlivost.

* Když sůl nasypete do krabičky se suchary či sušenkami, nezvlhnou vám.

* Ani na kovovou pánev se maso či ryba nepřichytí, pokud na ní nasypete hrubou sůl. Jakmile začnou zrnka na pánvi poskakovat, sklepněte sůl do smetí a maso hoďte na pánev.

* Jak vyčistit žehličku, respektive plochu, která to občas potřebuje? Hadříkem namočeným v octu a nebo tak, že s ní „přežehlíme“ rozsypanou hrstku soli.

* Rady na večer a dobrou noc: První je o užitečnosti sole pro majitele krbů – ač to zní divně, snadněji oheň zapálíme posolenými třískami… A když byla babce zima a chtěla si v posteli nahřát záda a nebo zmrzlé nohy termoforem, přidala do vařící vody lžičku soli, takže voda zůstala déle teplá. Funguje to i dnes.




One thought on “Babské rady (2) – Něco málo na každý den

  1. K čemu by nám bylo vodní sklo??
    To vysvětlí každá normální hospodyně, mimo jiné na nakládání vajec v době, kdy jsou nejlevnější(město) nebo je jich dostatek(venkov)…. ale není to jeho jediné užití, pokud chcete psát o starých osvědčených metodách tak nepohrdejte žádným materiálem (který se dodnes dá koupit)! Jana

Comments are closed.