Z celkové roční spotřeby energie v průměrné domácnosti (ale známe to čarování se statistikami) představuje množství, které padne na přípravu jídel něco málo přes tři procenta – vyjádřeno v příslušných jednotkách je to 2,2 gigojoulu čili 600 kilowatthodin. Což, pokud zůstaneme v kuchyni, představuje statistických šest set obědů pro tříčlennou rodinu. Protože si ale k obědu někdo ohřeje špekáček a jiný peče krocana, objektivnější bude převod těchto kilowatthodin na energii, s níž bychom uvedli šedesát hektolitrů vody do varu.
Celý článek »
26.1. 2012 v
Jak na to | více k tématu:
kuchyně,
šetření |
Komentáře
Podle jedné legendy bojechtivý císař Claudius II. neměl dost vojáků pro své výboje, protože Římané se do legií zrovna nehrnuli. Císař to přičítal tomu, že se nechtěli odloučit od manželek a rodin a tak zakázal všechna zasnoubení a svatby. Nicméně kněz Valentýn nařízení nedbal a tajně zamilované páry oddával, což mu vyneslo soud a nejvyšší trest, který byl vykonán 14. února roku 296. A že to v té době s celibátem nebylo tak vážné, ještě před smrtí prý napsal zamilovaný list své milé, což vlastně měla být první „valentýnka“, jak říkáme přáním, toho dne adresovaným člověku sobě nejmilejšímu.
Celý článek »
To není nějaký dávný předchůdce hippies, i když vousáč tak trochu opravdu vypadá: ale i tak postava „kytičkáře“, za jehož zády se plíží indián s mačetou, působí na pražském Karlově náměstí poněkud nepatřičně. Kdo to je a co tu pohledává? Sochaři Zoula a Vosmík tak zpodobnili jednoho z nejvýznamnějších hledačů orchidejí Benedikta Roezla. Přivlastňují si ho sice často Němci, ale byl to Čech jako poleno. Objevil více než osm set druhů orchidejí. Latinské označení rostlin „Roezlii“ najdeme dokonce ve dvou stech osmdesáti devíti případech. A tohle jméno znají i četní kaktusáři. O tom, jakou váhu má, svědčí i to, že na jeho počest byla pojmenována rostlina stará bezmála jako náš svět – cykas Zamia roezli.
Celý článek »
Výhodou koše z neloupaného proutí je, že tento materiál nemusíme nijak zpracovávat, ani během práce máčet, jak tomu je u proutí loupaného. Zkrátka pracujeme s čerstvě nařezaným proutím, které jsme si přinesli například z procházky podél potoka. Nevýhodou předem neupraveného proutí ale je, že se hotový koš časem poněkud rozeschne a také nový je trochu těžší – na houby, brambory nebo jablka je ale skvělý. Nemluvě už o uspokojení, že jsme ho uplést dokázali!
Celý článek »
Košíkářské proutí je materiál v našich krajích poměrně dobře dostupný. Vrby i jiné vhodné dřeviny rostou kolem téměř každého potoka, řeky, rybníka… A Češi bývali v pletení z proutí odedávna mistři. Z proutí lze uplést takřka všechno: koše nejrůznějších tvarů, nábytek, kočáry, vrše na ryby, stojany na noviny, stínidla, přenosky na zvířata, kukaně, oplétaly se demižony. Skvěle vypadají proutím opletené květináče, a to jak stojící, tak i závěsné, velké i velmi malé, v bytě i na zahradě.
Celý článek »
Hodné děti, které sedí tiše v autě a soustředěně sledují krajinu, případně vyhodnocují stav vozovky, přizpůsobení rychlkosti povrchu a provoz motorových vozidel dalších účastníků silničního provozu, víceméně neexistují. Nehemží se a nevykřikují, jen pokud jsou nemocné, anebo spí. Není ani příliš divu, protože při delších přesunech či na notoricky známé cestě se prostě otravují. Tak jim ušijeme hračku, která je zabaví a která neublíží ani řidiči, pokud se jí rozhodnou mlátit ho do hlavy.
Celý článek »
Stará selská obydlí si bez pořádného sklepa neumíme představit – a to se tenkrát ještě pivo do lahví neplnilo a tudíž ani fyzikální „zákon sedmého schodu“ neexistoval. Pivo se do sklepa dávalo když už, tak v džbánu, ale hlavně se zde přechovávalo mléko a sýry, a taky na zimu sem uskladňovali ovoce a erteple čili brambory. Každý schod má svou teplotu – kdo sklep má, to ví, kdo ne, musí spoléhat na chladničku. Tím, že ledničky a mrazničky uchovávají zásoby poživatin, jež by jinak rychle podlehly zkáze, spoří náš čas i kapsu.
Celý článek »
14.1. 2012 v
Jak na to | více k tématu:
kuchyně,
šetření |
Komentáře
Najít ve volné přírodě opravdu starý jilm je skoro zázrak. Zaútočila na ně houba a bezmála všechny v relativně krátkém čase vyřídila. Zní to skoro jako nějaká katastrofická sci-fi, ale podle vědců prý k podobným jevům dochází v přírodě cyklicky. S houbou v tomto případě spolupracuje celkem pohledný brouček, příbuzný kůrovce chystajícího sežrat nám Šumavu. Ale už se našla jiná houba, která si to umí s tou první i kůrovcem bělokazem rozdat.
Celý článek »
Je docela překvapivé, jakou některé starší kuchyňské linky vykazují životaschopnost: nebyly z bůh ví jakého materiálu, vzdorovaly kuchyňským výparům a snad vedle záchodového prkýnka patřily k nejzatěžovanějšímu vybavení domácnosti. Konstrukčně mohou být celkem v pořádku, ale ten vzhled? Jejdamane, s tím by bylo dobré něco udělat! Podle toho, v jakém technickém stavu dvířka jsou, volíme z dvojí cesty – buď dvířka jenom povrchově upravíme, nebo všechna čela vyměníme. První případ může být hodně levný a ani v druhém rozpočet domácnosti nemusí nezbytně vykrvácet.
Celý článek »
10.1. 2012 v
Domácnost | více k tématu:
kuchyně,
renovace |
Komentáře
Co se stane se symboly Vánoc, když odstrojíte stromek a uklidíte sváteční ubrusy? Ozdoby a řetězy zmizí v krabici a stromek v krbu anebo pohozen u kontejneru. Betlémskou hvězdu by po Třech králích na nebi nenašel ani Herodes a ta, která nám dělala sváteční parádu v květináči, už vypadá poněkud zemdleně. Ošuntělé jsou i další typicky sváteční kytky – bramboříky a azalky: nevíme, co s nimi a často proto skončí v popelnici.
Celý článek »
08.1. 2012 v
Zahrada | více k tématu:
Vánoce |
Komentáře
Recepty na medové pochoutky byly odedávna tajné jako recepty na Coca Colu nebo becherovku a v rodinách perníkářů se předávaly výhradně z otce na prvorozeného syna. Delikátní medové pečivo a perníčky byly určeny především pro vyšší společenské vrstvy. O recepturu proslulého medovníku, jehož základem je právě med, se údajně dělí staří Čechové s Armény.
Celý článek »
06.1. 2012 v
Vaření a pečení | více k tématu:
na zub |
Komentáře
Dřív se říkalo, že kdo šetří, má za tři. Tak jednoduchá aritmetika to sice není, protože záleží na celé řadě komplikovanými vztahy provázaných dalších dat, ale jasné je, že žádný bohatý jen tak nerozhazuje (svoje) peníze. Plýtvání čímkoliv je obecně zhoubné a i malé úspory mohou v součtu dát sumu, která nás překvapí. Odpověď na otázku, zda lépe je ji mít, či nemít, bude zřejmá. V domácnosti je míst, kde ušetřit lze, spousta: v průměrné domácnosti dnes prý spotřebujeme asi pětasedmdesát gigajoulů energií. Můžeme toto číslo snížit bez investic, jen změnou chování?
Celý článek »
04.1. 2012 v
Jak na to | více k tématu:
koupelna,
šetření,
úklid |
Komentáře
Rozebrat většinu věcí není zpravidla tak složité, nicméně provést to způsobem, aby se daly složit zpátky může být nad naše síly, pokud nepracujeme logicky, pečlivě a se smyslem pro pořádek: logika je v posloupnosti jednotlivých úkonů při rozebírání a opětovném skládání, pečlivost v tom, že jednotlivé díly pokud možno nepoškodíme a případné repliky provedeme přesně. Smysl pro pořádek se pozná z toho, že stále něco nehledáme a počet zbývajících součástek po opravě bude rovný nule. A nedopadneme jako ten koumes, co po znovusestavení budíku měl koleček na dva, leč nešel ani jeden. V tomto ohledu nás i méně komplikovaný nábytek může škaredě překvapit.
Celý článek »
02.1. 2012 v
Dílna | více k tématu:
renovace |
Komentáře
V dobách, kdy se lidé víc než podle obrazovky museli v aktuálním sportovním dění orientovat ušima, byl jednou z legend rozhlasového zpravodajství Gabo Zelenay. Jeho hokejové přenosy, v nichž dokázal s kulometnou kadencí představit situaci „u modré“ stejně přesně jako dnes televizní technika a svůj report ještě nabít zjitřenými emocemi, rozhodně pomohly i poznání slovenské sportovní terminologie v Česku. Dalším úžasným Slovákem byl Jožo Golonka, který za společný stát hrál sto čtyřiatřicetkrát a soupeřům nasázel dvaaosmdesát gólů: tomu říkali fanouškové i spoluhráči Žiletka – proč asi?
Celý článek »
Jakuba Jana Šimona Rybu máme v paměti zařazeného mezi hudební skladatele, většinou si ale nevzpomeneme na víc děl, než je jeho Česká mše vánoční. Známe ji spíš podle jejich prvních veršů „Hej, mistře!“, a familiárně ji nazýváme „Rybovkou“. Tou nás obchodníci přes nepopiratelný půvab otravují už od září, kdy bývá někdy ještě bezmála třicet stupňů, a snaží se nám jejím jímavým nápěvem připomenout, že Vánocům se rozhodně nevyhneme. Není divu, že na Rybovu hudbu je řada lidí alergická podobně, jako na vlezlé Rolničky. A přece její tóny zcela přirozeně souznějí s českou krajinou, a ucho těší spoustou ohlasů lidových písní i mozartovskou melodikou.
Celý článek »
28.12. 2011 v
Jen tak | více k tématu:
osobnosti,
Vánoce |
Komentáře
