Sváteční žurek čili kyselo ze severu

Tak nějak se stalo, že mi nevadí kyselé polévky. V některých případech dokonce jistou kyselost vyžaduji a mám ji rád, ovšem ocet rád nemám a ocet nemá rád mne. Nejsem v tom sám. Naštěstí i v tomhle na nás národní kuchyně myslely. Když s tichým zadostiučiněním v jiné souvislosti říkáme, že na každou svini se už vaří voda, lze konstatovat, že i na banálnější problémy lidé řešení našli. A tak si můžeme uvařit dobrý žurek, který v Polsku patří k tradičním velikonočním jídlům. Základ na něj lze použít i do jiných polévek, případně omáček.

Celý článek


Paní a páni z mostu (8)

 

Staroměstská věž Karlova mostu je mimořádná svou sochařskou výzdobou. Je starší, než paní a pánové ze samotného mostu. Přitom se nám zachovala pouze její část. Stěna věže obrácená k mostu je holá, její honosně členitá výzdoba vzala za své při ostřelování města. Poněkud pochybenou ozdobou věže byly po deset let i hlavy sťatých českých pánů, které zde byly vystaveny po exekuci – důsledku osudové porážky českých stavů v bitvě na Bílé hoře roku 1620.

Celý článek

Kde na střeše bydlí čápi

Tahle škola je příjemná, a protože tu nikdo nikoho nezkouší, tak honem ještě jednou do školy! Už jsme o tom červeném domě v polské vesnici Harsz nad Mazurskými jezery psali. O tom, že tahle stará škola není vůbec obyčejná, svědčí nejen to, že se píše s velkým “S” , ale i to, že nejživěji je zde o prázdninách… nicméně navštívit ji můžete celoročně. Koho čas nebo povinnosti netlačí, určitě by tady rád zůstal poškolákem!   

Celý článek

Šití kulatého ubrusu

Jestliže je náš stůl kulatý, máme někdy problém sehnat na něj ubrus, který by ladil s ostatními textilními doplňky v interiéru, anebo měl tu správnou velikost. Přitom není nijak těžké ubrus na kulatý stůl ušít z látky, kterou k tomu účelu vybereme. Může být i taková, z níž jsme již ušili závěsy nebo sedáky na židle.  Kulatý stůl a kulatý ubrus je často součástí slavnostnějšího nebo svátečního stolování. Známe ubrusy háčkované i paličkované. S takovým si poradit není úplně snadné, ale krajku můžeme na ubrusu použít jako aplikaci. Ale ubrus není jen na neděli – i na každodenním stole vypadá jednoduchý originál, jenž jsme zvládli vlastníma rukama, dobře.

Celý článek

Paní a páni z mostu (7)

Den byl mladý, zrovna vycházelo slunce. Hemžení na vltavském břehu na nejživější dopravní tepně mezi Starým městem a majestátním Hradem korunovanou Malou stranou bylo na takovou hodinu neobvyklé. Toho purpuru, brokátů a vlajkoslávy! Vedle dočasného neustále opravovaného dřevěného spojení obou břehů začínala stavba mohutného kamenného mostu. Až ho ozdobí věže a sochy světců, stane se v jedinečném panoramatu úžasnou sochařskou galerií pod širým nebem.

Celý článek

Polský plot jako obrubník

Po časně středověkých hradištích nám zůstaly tu a tam měkce zaoblené příkopy a valy. V takové časem ohlazené podobě by valnou překážku pro útočníky nepředstavovaly. Některé valy ale nebyly jen sypané, ale měly kamenné jádro. Konstrukcí hrázděných nebo zděných hradeb nezbylo moc. A dřevěné prvky, které ztrouchnivěly nebo shnily, umí archeologové zrekonstruovat podle kůlových jam anebo mladších stavebních analogií přežívajících třeba na vesnicích. My se podíváme, jak bychom na zahradě mohli použít tak zvaný „polský plot“.

Celý článek

Paní a páni z mostu (6)

Stavitelem Kamenného mostu v Praze byl Petr Parléř (1333 – 1399), sochař a kameník, který se v třiadvaceti letech stal po Matyáši z Arrasu vedoucím architektem a mistrem kamenické stavební huti svatovítské katedrály. Narodil se pravděpodobně ve Švábském Gmündu. I jeho otec Heinrich byl stavitelem (mimo jiné dómu v Augsburku a chrámu v Ulmu), strýc Johann stavěl dóm v Basileji a v Münsteru. Když císař Karel IV. povolal roku 1352 mladého Petra do Prahy, přišel i s širší rodinou. Všichni ostatně byli kameníci. Starší bratr Michal našel místo ve Zlaté Koruně a dva synovce Nicolause a Jacoba si nechal k ruce na pražských stavbách.

Celý článek

Kobercové triky

Hlavní funkce koberce spočívá v tom, že se jeho prostřednictvím uživatel může vzduchem přemísťovat z bodu A do bodu B. Neplatí to ovšem všeobecně, a jedinečný létající koberec navíc skvěle funguje jen v pohádkách. Nicméně je tato jeho vlastnost půvabná. Vražedné kobercové nálety bombardovacích leteckých svazů, které dovedou rozsvítit velké plochy země, jsou naopak děsivé. Do třetice: slovníková definice tvrdí, že koberec má jako podlahová izolace snižovat tepelné ztráty v místnosti. My dodáváme, že chození po bytě činí příjemným, dotváří charakter bydlení, je pěkný a dokonce se s ním dá – byť jinak než v pohádkách – čarovat.

Celý článek

Paní a páni z mostu (5)

Než opustíme Juditin most, vraťme se ještě k plastice původně umístěné v malostranské mostecké věži. Fragment reliéfu (nyní v péči Klubu za starou Prahu), který nevratně poničil minule zmíněný uzenář, znázorňoval podle jedné interpretace císaře Friedricha Rudovouse udělujícího Vladislavovi dědičný královský titul. Jestli to tak bylo doopravdy (plastika má totiž až tři výklady) bylo za druhé světové války okupantům jedno – celý zaniklý Juditin most totiž bez dalších diskuzí vyhlásili za štaufskou památku a důkaz německého ducha. Ten ostatně prý vedl i k zbudování následného Karlova mostu. Jak se v jednom z dalších dílů dozvíme, toto fixlování s dějinami nakonec vyšlo mostu k dobru, protože na konci války nebyl most podminován.

Celý článek

Tady je to a tam zas tohle – čili zahradní obrubníky

I v okrasné zahradě musíme chodit a v užitkové zase máme záhony. Přesně vymezit hranice jednotlivých povrchů může být přitom problém. Tráva je totiž mimořádně životná a kde jí to dovolíme, drze obsadí nová území a cestička zaroste jedna dvě. Se záhony je jiný problém – pokud nejsou nějak ohraničené, deště z nich zeminu splavují do trávníku. Mimo těchto a dalších ryze praktických hledisek mají obrubníky i funkci estetickou. Nejde jen o dojem pořádku (někdo může takovou formální přísnost vnímat úkorně, jako bychom byli na cvičišti), ale to, že obrubníky trávník či záhony zakončují, vytváří uzavřený dojem, což naopak jiné lidi uspokojuje.

Celý článek

Jaro a rovnodennost

Svět se točí a staří říkají (jako říkali vždycky) „není to, co to bejvalo“. Ale po zimě je jaro a po něm léto, pak podzim, zima… Tak, jako vždycky. Nepochybně však jsou vzhledem ke globální změně klimatu jara kratší, léta víc horká a zimy vesměs nestojí za nic – jak tvrdí lyžaři. A jisté je také to, že datum příchodu jara u nás na severní polokouli v druhé dekádě tohoto tisíciletí o den couvlo.

Celý článek

Paní a páni z mostu (4.)


Na místě Karlova a před tím Juditina mostu byl vltavský brod, přes který byl pohyb lidí i zboží zřejmě velmi živý. Proto zde průběžně vzniklo několik dřevěných mostních provizorií s životností od povodně do povodně. Historický název ulice a divadla Na zábradlí ostatně s těmito dřevěnými mosty souvisí. Pozůstatky Juditina mostu, který byl prý postaven za tři roky, se nacházejí několik desítek metrů severně od současného mostu. Jsou to nižší mostecká věž na Malé straně, reliéf dnes v domě u mostu, jehož část zničil pan domácí, uzenář a kloboučník Bárta, a na staroměstské straně nejen zbytky věže v nároží křížovnického kláštera, ale i kdysi populární Bradáč.

Celý článek

Věšák na bednu

Staré televize představovaly osobité kusy nábytku: obrazovka sice byla velká jako kapesník, ale celá bedna (řeč je o dnes už muzeální Tesle 4001) vážila čtyřicet kilo. Z některých na vás potměšile mrkalo magické oko zelené jako sen. Stěhovat barevné Rubíny také nebylo žádné pošušňáníčko. O telestěnách psali v románech fantastové jako Ray Bradbury, koho by ale tenkrát napadlo, že dnes budeme věšet televizory na stěny jako obraz a - s určitou nadsázkou - jediným problémem bude, jakou použít hmoždinku.

Celý článek

Paní a páni z mostu (3)

Předchůdcem Karlova mostu byl most nesoucí jméno po manželce druhého českého krále Vladislava II. a od roku 1158 druhé české královně Juditě Durynské. Podle kronikáře to byla „paní znamenité krásy a ducha neobyčejného, mysli smělé a podnikavé“. Pokyn k výstavbě mostu přes Vltavu dala roku 1157. Ve střední Evropě to byl podle dostupných pramenů teprve třetí kamenný most. Se stavbou pilířů würzburgského mostu přes Mohan se začalo roku 1120 a mostu v Řezně přes Dunaj roku 1133. V podobné době vznikl i kamenný most přes Labe v Drážďanech. Pražský Juditin byl tedy starší, než slavný most ve francouzském Avignonu. Náš nejstarší dochovaný most v Písku je mladší o sto let.

Celý článek

Záludnosti nákupu LED žárovek

Z chudého kraje východního Slovenska a Podkarpatské Rusi spousta lidí odešla za chlebem do Ameriky. Zbojníci zůstali. Díky spisovateli Olbrachtovi u nás známe osudy Nikoly Šohaje nebo zrádného Derbaka. Ale děti některých zdejších exulantů zná celý svět. Třeba excentrický Andy Warhol zajímavě posunul moderní výtvarné umění. A ve stejné době se narodil jiným rusínským rodičům kluk Nick, po rodičích Holonyak. Asi před padesáti lety vymyslel úžasnou věc. Jsou to LEDky – diody emitující světlo. Dnes jsou i tam, kde bychom je nehledali. A pořád se vyvíjejí.

Celý článek

Paní a páni z mostu (2)

Mostů, které pamatují jak šly věky, je na světě víc, ale sochařská galerie na tom pražském je výjimečná. Po staletích, kdy byl jen Kamenným a nebo prostě pouze Mostem (ostatně jiný v městě nebyl), nese od roku 1870 jméno českého krále a římského císaře Karla – v pořadí IV. Budoucí vladař se narodil roku 1316 v domě poblíž staroměstského kostela svatého Jakuba. Novorozenec dostal nejdřív jméno Václav. Když byl v jedenatřiceti roku 1347 korunován (ještě jako Karel I.) na českého krále, musel jeho průvod překonat řeku po mostním provizoriu, protože předchozí Juditin most vzala roku 1342 voda a stavba toho současného začala až roku 1357.

Celý článek

České buchty nejen Honza rád

Buchty mají sice díky pohádkám v erbu lenost, ale spravedlivé to není. Uhníst klasickým způsobem správné těsto trochu práce dá. Naštěstí tuhle fázi za nás udělá domácí pekárna. Důležitá jsou i náplně do buchet. Pár osvědčených receptů na ně dále najdete. Protože se neliší od náplní koláčů, koláčků a rolád, mohou být užitečné nejen tam, kdo mají doma Jendu čili Honzíčka.

Celý článek

Karlův most a jeho sochy

Paní a páni z mostu (1)

Most nesený šestnácti oblouky je dlouhý 515 metrů a 76 centimetrů, široký 9 metrů a 40 centimetrů. Jeho základní kámen položil osobně císař Karel IV. roku tisícího třístého padesátého sedmého, dne devátého července v pět hodin ráno třicet jedna minut – tak prý rozhodli královští astrologové. Není číselná řada, která vznikla, zajímavá? Posuďte sami: 135797531… Ponechme však zatím úvahy nad magickým smyslem čísel a vydejme se na procházku mostem. Všimněme si toho, co z něj činí celek zcela výjimečný: ojedinělé galerie plastik.

Celý článek

Jak uniknout žhavým dotekům slunce

Sluneční paprsky se s jarem stávají čím dál silnější a jejich žhavé doteky kulminují v parných letních dnech, kdy pronikají skrze skleněná okna a spalují vše, co jim přijde do cesty. Obvykle se jim nevyhneme ani na zahradě nebo terase, pokud tyto prostory pořádně nezacloníme a nepořídíme si markýzu nebo pergolu. Pro obytné prostory se jako nejlepší ochrana jeví žaluzie nebo rolety. Pokud nejste milovníci záclon a závěsů, žaluzie a rolety tvoří i výborný doplněk interiéru a chrání okna před zvědavými pohledy kolemjdoucích.

Celý článek

Jak natřít domovní dveře

Dokonale natřené domovní dveře jsou odolné vůči dešti, sněhu i slunečním paprskům. Jak vypadají ty vaše? Jsou okopané, popraskané, zašedlé, a nebo se z nich loupe barva? Nic proti působivé patině, ale pokud se na dveřích čas už stačil podepsat, asi nevypadají zrovna skvěle. Někomu se jistá zdánlivá starobylost líbí. Jenže dveře trpí, materiál postupně degraduje a co má náš domov chránit, bere postupně za své. Hezké venkovní dveře jsou naše vizitka a nátěrem můžeme prodloužit i jejich životnost. A protože to za nás nikdo neudělá, nezbývá, než se dát do práce: natření dveří nakonec přece nemůže být tak obtížné, abychom to nezvládli. 

Celý článek